Jen málo lidí považuje vesmír jako nudné téma. Připravili jsme pro vás několik fascinujících otázek, které vám můžou odhalit další tajemství vesmíru. Dokážete rozpoznat pravdivost tvrzení týkajících se nejen naší Slunečního soustavy a vzdálených hvězd?
Oslavy příchodu nového roku jsou po celém světě spjaty s odpalováním ohňostrojů. Kombinace pronikavých zvuků, jasných barevných světel a kouře stresuje domácí mazlíčky i volně žijící živočichy. Již několik studií se zabývalo okamžitou reakcí ptáků na hlasité oslavy. Novoročním ohňostrojem to však nekončí.
V České republice se usadil nový druh savce – bělozubka tmavá. Během letošního podzimu požádali vědci z Akademie věd ČR širokou veřejnost, aby jim pomohli zmapovat výskyt tohoto druhu. Lidé mohli posílat fotografie nalezených či odchycených bělozubek a rejsků. Díky pomoci veřejnosti mohli vědci na mapu výskytu bělozubky přidat přímo centrum Chebu.
O netopýrech se říká, že „vidí“ ušima, protože se v prostoru orientují pomocí zvuků. Co si pod tím máme představit? A k čemu tedy mají oči, když radši poslouchají?
Vnímáte stromy jako jednotlivé organismy, které ve svém prostředí fungují samostatně, každý sám za sebe? Terénní práce kanadské vědkyně vyvrací tento náš utkvělý názor a otevírá pole pro zcela nové vnímání i praktickou aplikaci nabytých poznatků.
Věda může bolet. Třeba Justin Schmidt se nechal ve jménu vědy více než tisickrát bodnout a kousnout snad všemi druhy hmyzu na světě. Vytvořil pak vlastní stupnici bolesti. Které bodnutí je to nebolestivější? A jak si vedou zástupci hmyzí říše vyskytující se na našem území?
Jednou z charakteristik, která nás odlišuje od našich zvířecích příbuzných, je zřejmě lepší hospodaření s vodou v těle. Potřebujeme totiž o 30 až 50 % méně vody než lidoopi. Fyziologickou příčinu zatím neznáme, ale model „nízkého průtoku“ byl v průběhu evoluce pravděpodobně výhodou.
Závěrečná fáze trávicího procesu bývá nespravedlivě zahalena do eufemismů a tabuizována. Některá fakta například o zvířecím trusu jsou přitom pozoruhodná, až fascinující. Pojďme si uvést několik příkladů.
Způsoby, jakými se pohybují hadi, jsou samy o sobě fascinující. Doposud byly známy čtyři. Vědci však nyní u jednoho druhu objevili předtím zcela neznámou, fascinující techniku šplhu. Při tomto novém způsobu pohybu had využívá cosi jako smyčku lasa. Obejme sloup nebo kmen stromu spodní částí těla a ocasem se přibližně v polovině svého trupu zahákne. Zvíře tak nesklouzne a v horní polovině má dostatečnou oporu pro vyhledání dalšího záchytného bodu, než se posune výše.
Umělé i přirozené ultrafialové záření dokáže efektivně ničit viry. Jedná se o vysokofrekvenční záření se schopností poškozovat biologické struktury, zejména genetický materiál (DNA, RNA). Vyšší formy života mají složité ochranné a opravné mechanismy, kterými se poškození brání. Bakterie a viry jsou však do značné míry bezbranné, a proto se využívá umělé UV záření pro sterilizaci různých povrchů.