Bav se vědou

Víte, že solární systémy mohou produkovat i vodu?

V suchých oblastech světa je obvykle nedostatek zdrojů energie a nouze o vodu. Slunce tu svítí celé dny a neustále vše vysušuje. Přesto i zde voda je, a sice ve vzduchu ve formě vodní páry. V noci může relativní vzdušná vlhkost přesáhnout i 60 procent. Přeměna vodní páry na použitelnou kapalinu je už dlouhodobě cílem výzkumníků. Tým ze saúdskoarabské univerzity King Abdullah University of Science and Technology v Thuwalu, který vede Peng Wang, již vyvinul slibné koncepty. Ve své aktuální studii ukazují, jak lze moduly pro výrobu solární energie efektivně využít k získávání vody ze vzduchu.

Víte, že příběhy dokáží synchronizovat náš srdeční tep

Náš srdeční tep kolísá podle okolních podnětů. Ve vypjatých momentech filmu se divákům najednou zatají dech a během akční scény se jim kolektivně rozbuší srdce. Zrychlení tepu způsobuje napětí, překvapení, fyzická aktivita i pouhá myšlenka na ni. Mentální cvičení, jako je meditace, tep naopak zpomaluje. Víte, jak může náš tep ovlivnit vyprávění příběhů?

Víte, jaká je nejzubatější známá ryba na světě?

Hřebeník velký (Ophiodon elongatus) je dravá ryba žijící v severním Pacifiku. Patří do řádu ropušnicotvárných, do třídy paprskoploutvých.

V dospělosti většinou dorůstá půlmetrové délky, ale zaznamenáni byli i jedinci o celý metr delší. Jejich šupiny mají ozubený vnější okraj. Tomuto typu šupin se říká ktenoidní.

Víte, jak často mívali blízcí příbuzní potomky?

Dnes je více než 10 % všech manželství na celém světě uzavíráno mezi bratrancem a sestřenicí z prvního nebo druhého kolena. V některých regionech dosahuje podíl těchto svazků až 60 %, jinde je od toho odrazováno. Jak tomu bylo v minulosti je ale zdokumentováno jen sporadicky. Údaje pocházejí z evropských královských rodů, starověkého Egypta, od Inků a z Havaje před kontaktem s evropskou civilizací. Příbuznost rodičů u našich předků zkoumal tým vědců z Institutu Maxe Plancka v Lipsku a z Chicagské univerzity, který vedl populační genetik Harald Ringbauer.

Víte, že existuje dron s ptačíma nohama?

Větve stromů mají různou velikost, tvar, mohou být kluzké, pokryté lišejníky a podobně. Přesto na nich ptáci dokážou přistávat a zase z nich odletět. Tato přizpůsobivost je dána stavbou prstů a schopností udržovat rovnováhu, což jsou klíčové aspekty také pro zdokonalení přístrojů. Dnešní roboti však mají velmi omezenou schopnost uchopovat nepravidelné předměty, což mj. omezuje přistávání na nerovném povrchu. Jak tuto situaci vyřešit?

Víte, co odhalily pokusy s pavouky ve vesmíru?

Pokusy na vesmírné stanici ISS ukázaly, že pavouci nepotřebují pro tkaní sítí zemskou gravitaci. Pavučiny jsou symetričtější než na Zemi, ale pouze v případě, že byly vytvářeny za tmy.

Kruhové pavučiny usoukané v přírodě bývají u mnoha druhů ve spodní části mírně širší. V důsledku této asymetrie je také střed pavučiny posunut k hornímu okraji. U středu pavouci čekají, až chycený hmyz rozvibruje vlákna. Číhají při tom hlavou dolů, neboť ve směru gravitace se dostanou ke své kořisti rychleji.