Podíváme-li se na sníh zblízka, tvoří jej drobounké průhledné krystalky. Jak je tedy možné, že ho vnímáme především jako bílý?
Jedná se o podobný efekt, jako když průhledné sklo zbělá kolem prasklin.
Povrch předmětů světlo buď propouští, odráží nebo pohlcuje. Náš zrak zpracovává vlnovou délku světla pohlceného povrchem nebo od něj odraženého. Proto nám sklo či led připadají do určité míry průhledné.
Mezi nejúčinnější metody, jak si něco zapamatovat, se dlouhodobě řadí takzvaný „paměťový palác“. Nyní se ukazuje, že australští Aboriginci používají po dlouhé generace techniku ještě o stupínek propracovanější.
Říká se, že sami sobě býváme nejpřísnějším kritikem. Nejtvrdším trenérem. Máme svůj vnitřní hlas, který nám je oporou. Pomáhá nám reflektovat problémy, radí nám a žene nás dál.
Kočky ročně připraví o život velké množství ptáků, drobných savců a obojživelníků. Různé studie ukazují, že vysoké počty koček mohou vážně decimovat populace volně žijících zvířat v sídlech a jejich širokém okolí.
Vnímáte stromy jako jednotlivé organismy, které ve svém prostředí fungují samostatně, každý sám za sebe? Terénní práce kanadské vědkyně vyvrací tento náš utkvělý názor a otevírá pole pro zcela nové vnímání i praktickou aplikaci nabytých poznatků.
Dobývání nových teritorií patří k lidstvu od jeho počátku. Člověk však nově objevená území také znečišťuje. A týká se to už i nejbližšího vesmírného prostoru za hranicemi zemské atmosféry.
Jednou z charakteristik, která nás odlišuje od našich zvířecích příbuzných, je zřejmě lepší hospodaření s vodou v těle. Potřebujeme totiž o 30 až 50 % méně vody než lidoopi. Fyziologickou příčinu zatím neznáme, ale model „nízkého průtoku“ byl v průběhu evoluce pravděpodobně výhodou.
Klíšťata přenášejí na obratlovce rozmanitější spektrum mikroorganismů než kterýkoli jiný členovec. Z lidských patogenů je známý virus klíšťové encefalitidy a bakterie lymské boreliózy. Jak se však klíšťata chrání před patogeny svých obětí?
Mayská metropole Tikal právě vydala další tajemství, které může být klíčem k jeho historii. Své skryté poklady nyní ukázala také kopcovitá oblast Puuc v severní části Yucatánu. V obou případech k tomu pomohla technologie známá jako LIDAR (Light Detection And Ranging).
Zatímco lidé přistupují ke spánku velmi individuálně, návyky zvířat jsou pevně spjaty s přírodním rytmem a vycházejí z evolučního vývoje. Ovlivňuje je prostředí, ve kterém zvířata žijí, postavení v rámci potravinového řetězce i stavba těla.